Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
| se změnami: |
254/2001 Sb., ... , 333/2012 Sb. |
| uveřejněno v: |
č. 74/2000 Sbírky zákonů na straně 3622 |
| schváleno: |
14.07.2000 |
| účinnost od: |
01.01.2001 |
| [Textová verze] |
258/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. července 2000
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
Změna: 254/2001 Sb., 274/2001 Sb.
Změna: 86/2002 Sb.
Změna: 13/2002 Sb., 120/2002 Sb.
Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb.
Změna: 274/2003 Sb.
Změna: 274/2003 Sb.(část)
Změna: 274/2003 Sb.(část), 356/2003 Sb., 167/2004 Sb.
Změna: 326/2004 Sb.
Změna: 274/2003 Sb. (část), 562/2004 Sb.
Změna: 125/2005 Sb.
Změna: 253/2005 Sb., 392/2005 Sb. (část)
Změna: 392/2005 Sb.
Změna: 392/2005 Sb. (část)
Změna: 392/2005 Sb. (část)
Změna: 444/2005 Sb.
Změna: 74/2006 Sb.
Změna: 392/2005 Sb. (část)
Změna: 186/2006 Sb. (část)
Změna: 59/2006 Sb., 222/2006 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 381/2005 Sb., 392/2005 Sb. (část), 186/2006 Sb., 264/2006 Sb.
Změna: 110/2007 Sb.
Změna: 378/2007 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 124/2008 Sb., 130/2008 Sb.
Změna: 189/2006 Sb., 274/2008 Sb.
Změna: 301/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 151/2011 Sb.
Změna: 466/2011 Sb.
Změna: 298/2011 Sb.
Změna: 375/2011 Sb.
Změna: 115/2012 Sb.
Změna: 333/2012 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PRÁVA A POVINNOSTI OSOB A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V OCHRANĚ VEŘEJNÉHO
ZDRAVÍ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
nadpis vypuštěn
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a
upravuje
a) práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a
podpory veřejného zdraví,
b) soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví, jejich působnost a
pravomoc,
c) úkoly dalších orgánů veřejné správy v oblasti hodnocení a snižování
hluku z hlediska dlouhodobého průměrného hlukového zatížení životního
prostředí.
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1) Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin.
Tento zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a
pracovních podmínek a způsobem života.
(2) Ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k
vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a
zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících
onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku
nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru
nad jejich zachováním. Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém
jsou obyvatelstvo nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra
zátěže rizikovými faktory přírodních, životních nebo pracovních
podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje významné
riziko poškození zdraví.
(3) Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže
populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a
způsobu života. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je
kvalitativní a kvantitativní odhad rizika [§ 80 odst. 1 písm. l)].
Výsledek hodnocení zdravotního rizika je podkladem pro řízení
zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit
zdravotní rizika. Hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a povinnosti zaměstnavatele v prevenci rizik pro bezpečnost a
ochranu zdraví při práci stanoví zvláštní právní předpisy.^2)
(4) Infekčním onemocněním se rozumí příznakové i bezpříznakové
onemocnění vyvolané původcem infekce nebo jeho toxinem, které vzniká v
důsledku přenosu tohoto původce nebo jeho toxinu z nakažené fyzické
osoby, zvířete nebo neživého substrátu na vnímavou fyzickou osobu.
(5) Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční
nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických
osob. Podmínky izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce
zabránit jejímu přenosu na jiné fyzické osoby, které by mohly infekční
onemocnění dále šířit.
(6) Karanténními opatřeními jsou
a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která
byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo
pobývala v ohnisku nákazy (dále jen "fyzická osoba podezřelá z
nákazy"), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové
fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období,
kdy by se toto onemocnění mohlo šířit,
b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy
povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele
zdravotních služeb nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví docházet k lékaři na vyšetření nebo se vyšetření
podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného orgánu ochrany
veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení
se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému
lékaři nebo příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou
osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava
pracovních podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění.
(7) Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která
dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.
(8) Rodinným příslušníkem se pro účely tohoto zákona rozumí manžel
(manželka) nebo druh (družka), děti, osvojenci, děti svěřené do
pěstounské nebo poručnické péče a rodiče podnikatele (podnikatelky),
jeho manželky (jejího manžela) nebo družky (druha).
(9) zrušen
(10) Uvedením výrobku^4a) na trh se rozumí okamžik, kdy je výrobek na
trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo
nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k
němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li zvláštní právní
předpis jinak.^4b) Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené
nebo dovezené pro provozní potřeby^4a) při vlastním podnikání výrobců
nebo dovozců.
(11) Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která vyrábí
výrobek nebo i jen navrhla či objednala výrobek, který hodlá uvést na
trh nebo do oběhu^4c) pod svým jménem, jakož i osoba, která jako
výrobce uvede na výrobku svou obchodní firmu, název nebo jméno a
příjmení fyzické osoby, ochrannou známku nebo jiný rozlišovací znak,
nebo osoba, která výrobek upraví za účelem jeho uvedení na trh nebo do
oběhu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropských společenství
nebo zvláštní právní předpis jinak.^4b)
(12) zrušen
(13) Za dovozce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která uvede
na trh nebo do oběhu výrobek z jiného než členského státu Evropské unie
nebo uvedení takového výrobku na trh nebo do oběhu zprostředkuje,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.^4b)
HLAVA II
PÉČE O ŽIVOTNÍ A PRACOVNÍ PODMÍNKY
DÍL 1
Voda a výrobky přicházející do přímého styku s vodou, chemické
přípravky a vodárenské technologie, koupaliště a sauny
§ 3
Hygienické požadavky na vodu
(1) Pitnou vodou je veškerá voda v původním stavu nebo po úpravě, která
je určena k pití, vaření, přípravě jídel a nápojů, voda používaná v
potravinářství, voda, která je určena k péči o tělo, k čištění
předmětů, které svým určením přicházejí do styku s potravinami nebo
lidským tělem, a k dalším účelům lidské spotřeby, a to bez ohledu na
její původ, skupenství a způsob jejího dodávání.^5) Hygienické
požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody (dále jen
"jakost pitné vody") se stanoví hygienickými limity mikrobiologických,
biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů,
které jsou upraveny prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny
nebo určeny podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného
zdraví. Hygienické limity se stanoví jako nejvyšší mezní hodnoty, mezní
hodnoty a doporučené hodnoty. Doporučené hodnoty jsou nezávazné hodnoty
ukazatelů jakosti pitné vody, které stanoví minimální žádoucí nebo
přijatelnou koncentraci dané látky, nebo optimální rozmezí koncentrace
dané látky. Za pitnou vodu se nepovažuje přírodní léčivý zdroj a
přírodní minerální voda, o níž bylo vydáno osvědčení podle zvláštního
právního předpisu.^6)
(2) Provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu^6a) je povinen zajistit,
aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody podle odstavce 1.
Povinnost podle věty první mají, není-li dále stanoveno jinak, i
vlastník vodovodu pro veřejnou potřebu, který je nositelem práv a
povinností provozovatele,^6a) osoba, která zajišťuje náhradní
zásobování pitnou vodou, osoba, která vyrábí pitnou vodu z
individuálního zdroje jako součást své podnikatelské činnosti, pro
jejíž výkon musí být používána pitná voda, a osoba, která dodává pitnou
vodu pro veřejnou potřebu. Za osobu, která dodává pitnou vodu pro
veřejnou potřebu, se považuje
a) vlastník, a není-li provozovatelem, pak provozovatel vodovodu, u
něhož je průměrná denní produkce menší než 10 m3, nebo počet fyzických
osob trvale využívajících vodovod je menší než 50, pokud vodovod
provozuje jako součást své podnikatelské činnosti nebo jako součást
jiné činnosti právnické osoby,
b) osoba dodávající pitnou vodu jako součást své podnikatelské činnosti
nebo jiné činnosti právnické osoby z výdejních automatů, akumulačních
nádrží, ve vzdušných, vodních a pozemních dopravních prostředcích,
c) vlastník nebo provozovatel veřejné studny, která byla označena jako
zdroj pitné vody,
d) osoba zásobující pitnou vodou z individuálního zdroje veřejné
objekty (například školy, zdravotnická zařízení, zařízení stravovacích
služeb).
(3) Teplá voda dodávaná jako součást podnikatelské činnosti osoby nebo
jiné činnosti právnické osoby musí splňovat hygienické limity
mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a
organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny prováděcím
právním předpisem; za splnění této povinnosti odpovídá výrobce teplé
vody. Teplou vodu dodávanou potrubím užitkové vody nebo vnitřním
vodovodem^6a), které jsou konstrukčně propojeny směšovací baterií s
vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit jen z vody pitné.
Je-li nedodržení hygienického limitu teplé vody způsobeno vnitřním
vodovodem^6a) nebo jeho údržbou a jde o stavbu, v níž je teplá voda
dodávána veřejnosti, postupují výrobce teplé vody, odběratel a další
osoby v obdobném postavení obdobně podle § 4 odst. 5 vět čtvrté a páté.
(4) Na žádost osob uvedených v odstavci 2 může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví povolit na časově omezenou dobu užití vody, která
nesplňuje mezní hodnoty ukazatelů vody pitné, s výjimkou
mikrobiologických ukazatelů. Orgán ochrany veřejného zdraví povolení
vydá, jestliže zásobování pitnou vodou nelze zajistit jinak a nebude
ohroženo veřejné zdraví. Jde-li o ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou,
s výjimkou mikrobiologických ukazatelů, může příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví na návrh osoby uvedené v odstavci 2, s výjimkou osob
uvedených v písmenu b), takové povolení vydat, jestliže dodávku pitné
vody nelze zajistit jinak, nebude ohroženo veřejné zdraví, nápravná
opatření jsou dostačující k odstranění závady do 30 dnů a nedodržení
hygienického limitu jakéhokoli ukazatele s nejvyšší mezní hodnotou
netrvalo během posledních 12 měsíců déle než 30 dnů.
(5) V povolení podle odstavce 4 příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví určí maximální hodnotu dotčeného ukazatele a dobu odstranění
závady. Náležitosti žádostí upraví prováděcí právní předpis.
§ 3a
(1) Zjistí-li osoby uvedené v § 3 odst. 2, s výjimkou osob uvedených v
§ 3 odst. 2 písm. b), že nápravnými opatřeními není možné dodržení
ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou mikrobiologických
ukazatelů, dosáhnout postupem podle § 3 odst. 4 věty třetí, může
požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o určení mírnějšího
hygienického limitu, než stanoví prováděcí právní předpis. Orgán
ochrany veřejného zdraví může na časově omezenou dobu určit mírnější
hygienický limit ukazatelů s nejvyšší mezní hodnotou, s výjimkou
mikrobiologických ukazatelů, jestliže používání vody takové jakosti po
stanovenou dobu nepovede k ohrožení lidského zdraví a pitnou vodu není
možné zabezpečit jiným přiměřeným způsobem. Určení mírnějšího
hygienického limitu omezí příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na
dobu co nejkratší, která nesmí přesáhnout dobu 3 let. Na žádost osoby
uvedené ve větě první může být tato doba prodloužena, nejdéle však na
další 3 roky.
(2) Před uplynutím doby, na kterou byl mírnější hygienický limit podle
odstavce 1 omezen, je osoba uvedená v odstavci 1 povinna doložit
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, zda a v jakém rozsahu byla
zjednána náprava. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví tuto
skutečnost ověří.
(3) Za mimořádných okolností může příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví [§ 80 odst. 1 písm. f)] na žádost osoby uvedené v odstavci 1
podanou nejpozději 5 měsíců před uplynutím lhůty prodloužené podle
odstavce 1 povolit další prodloužení mírnějšího hygienického limitu, a
to nejdéle na období 3 let.
(4) Povolení podle odstavce 3 může příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví vydat, jen pokud prodloužení mírnějšího hygienického limitu
povolí Komise Evropských společenství na žádost podanou jménem České
republiky příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví [§ 80 odst. 1
písm. f)].
(5) Při postupu podle odstavců 1, 3 a 4 a § 3 odst. 4 a 5 příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví přihlédne i k ohrožení lidského zdraví,
ke kterému by mohlo dojít přerušením dodávky pitné vody nebo omezením
jejího používání.
(6) Na řízení o povolení výjimky podle § 3 odst. 4 a na řízení o určení
mírnějšího hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavců 1 a 3
se nevztahuje správní řád. Proti zamítnutí žádosti, s výjimkou žádosti
o prodloužení lhůty podle odstavce 3, může osoba podat do 3 dnů ode dne
doručení zamítnutí písemně námitky. O podaných námitkách rozhoduje
nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví. Proti rozhodnutí o námitkách
nelze podat odvolání. Jsou-li pro to důvody, nadřízený orgán ochrany
veřejného zdraví námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a opatření
orgánu ochrany veřejného zdraví potvrdí. Žádost podle odstavců 1 a 3
musí obsahovat náležitosti uvedené v odstavci 7 písm. a) až e) a
hodnocení zdravotních rizik podle § 2 odst. 3.
(7) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví v určení mírnějšího
hygienického limitu a jeho prodloužení podle odstavců 1 a 3 stanoví
a) ukazatel, kterého se povolení týká, výsledky kontrol jakosti pitné
vody předchozího období, maximální povolenou hodnotu tohoto ukazatele a
dobu, na kterou se určuje mírnější hygienický limit,
b) zeměpisnou oblast, množství dodávané vody za den, rozsah zasaženého
obyvatelstva a informaci o tom, zda se povolení týká i podniků v oboru
výroby a oběhu potravin,
c) schéma kontroly jakosti pitné vody, podle potřeby se zvýšenou
četností,
d) souhrn plánu nezbytných nápravných opatření včetně časového rozvrhu
prací, odhadu nákladů a zajištění revizí,
e) odůvodnění.
(8) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny neprodleně v přiměřeném
rozsahu informovat o povolení podle § 3 odst. 4 vět první a druhé a o
jeho podmínkách, o určení mírnějšího hygienického limitu a jeho
prodloužení, jakož i o rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví,
kterým se podle tohoto zákona zakazuje nebo omezuje používání pitné
vody [§ 84 odst. 1 písm. e)] a jeho podmínkách, odběratele^6a) a další
osoby v obdobném postavení, kterých se opatření týká. Pokud z těchto
opatření nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví plyne pro
některé skupiny obyvatelstva možné ohrožení zdraví, jsou osoby uvedené
v § 3 odst. 2 povinny do informace zahrnout i postup k ochraně zdraví.
(9) O postupu podle odstavců 1, 2 a 7 a podle § 3 odst. 4 a 5 příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví neprodleně informuje nadřízený orgán
ochrany veřejného zdraví. Ten sdělí Komisi Evropských společenství
výsledky ověření podle odstavce 2 a důvody pro prodloužení mírnějšího
hygienického limitu podle odstavce 1.
§ 3b
(1) Ministerstvo zdravotnictví je vždy do 2 měsíců povinno informovat
Komisi Evropských společenství o opatřeních podle § 3a, jestliže se
týkají vodovodů a dalších zdrojů pitných vod s průměrnou spotřebou nad
1 000 m3 denně nebo využívaných více než 5 000 fyzickými osobami. V
informaci uvede údaje v rozsahu podle § 3a odst. 7 písm. a) až e).
(2) Každé 3 roky Ministerstvo zdravotnictví vypracuje zprávu o jakosti
pitné vody, v níž uvede nejméně informace o všech jednotlivých zdrojích
pitné vody uvedených v odstavci 1. Zprávu uveřejní do jednoho
kalendářního roku po skončení příslušného tříletého období ve svém
sídle na místě všeobecně přístupném a dále způsobem umožňujícím dálkový
přístup. Zprávu zašle Ministerstvo zdravotnictví do 2 měsíců od jejího
uveřejnění Komisi Evropských společenství.
§ 4
Povinnosti osob při kontrole pitné vody, podmínky dodávky pitné vody
(1) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny za podmínek upravených
prováděcím právním předpisem zajistit u držitele osvědčení o
akreditaci^4a), držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře^4c)
nebo u držitele autorizace (§ 83c)
a) kontrolu, zda voda má jakost pitné vody, a to nejméně v rozsahu a
četnosti, stanovené prováděcím právním předpisem, a za použití metody,
která splňuje požadavky upravené prováděcím právním předpisem, a
b) pořízení protokolu o této kontrole v elektronické podobě; protokol
jsou povinny neprodleně předat v elektronické podobě příslušnému orgánu
ochrany veřejného zdraví.
(2) Způsob stanovení míst odběru vzorků pitné vody určí na návrh osoby
uvedené v § 3 odst. 2 nebo z vlastního podnětu příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví. Protokol podle odstavce 1 písm. b) jsou osoby uvedené
v § 3 odst. 2 povinny uchovávat po dobu 5 let ode dne odběru vzorku
pitné vody. Náležitosti protokolu, formu jeho elektronické podoby a
datové rozhraní upraví prováděcí právní předpis.
(3) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 jsou povinny vypracovat provozní řád,
ve kterém uvedou místa odběru surové, popřípadě pitné vody, základní
údaje o technologii úpravy vody, používaných chemických přípravcích,
podmínky údržby, plán kontrol provozu a technického stavu vodovodu nebo
jiného zařízení pro dodávku pitné vody, způsob stanovení míst odběru
vzorků pitné vody, rozsah a četnost kontrol a počet zásobovaných osob.
Provozní řád a jeho změny předloží před jejich přijetím ke schválení
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Dále jsou osoby uvedené v
§ 3 odst. 2, s výjimkou osob zajišťujících náhradní zásobování pitnou
vodou a osob dodávajících pitnou vodu jako součást své podnikatelské
činnosti nebo jiné činnosti, právnické osoby ve vzdušných, vodních a
pozemních dopravních prostředcích, povinny zajistit, aby
odběratelům^6a) a dalším osobám, kterým dodávají pitnou vodu, byly k
dispozici aktuální informace o jakosti dodávané pitné vody a látkách
použitých k úpravě vody.
(4) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může rozsah a četnost
kontroly pitné vody stanovené prováděcím právním předpisem
a) z vlastního podnětu nebo na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2
rozšířit o ukazatele, jejichž hodnota se blíží nejvyšší mezní hodnotě
nebo mezní hodnotě, nebo o další ukazatele, jejichž výskyt lze
předpokládat z důvodů geologického složení, havárie nebo jiných
mimořádných událostí, jakož i zvýšit četnost kontrol pitné vody,
b) na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 snížit v případě prokazatelně
stálých a vyhovujících hodnot ukazatelů jakosti dodávané pitné vody a
jejího zdroje,
a ukončit platnost těchto opatření. Náležitosti návrhů podle písmen a)
a b) upraví prováděcí právní předpis. Při postupu podle písmene b) může
orgán ochrany veřejného zdraví pro vybrané ukazatele kráceného rozboru
v určité zásobované oblasti četnost kontroly upravenou prováděcím
právním předpisem snížit, pokud lze důvodně předpokládat, že nedojde ke
zhoršení jakosti pitné vody. Nejnižší povolená četnost kontroly však
nesmí být nižší než 50 % počtu vzorků stanovených v prováděcím právním
předpisu. U mikrobiologických ukazatelů a mikroskopického obrazu lze
četnost kontroly snížit jen v případě, že je navrhovatelem prokázáno,
že vyhovují všechny jejich ukazatele. Pro vybrané ukazatele úplného
rozboru, s výjimkou ukazatele enterokoky a ukazatelů, které jsou
předmětem kráceného rozboru, může orgán ochrany veřejného zdraví v
určité zásobované oblasti četnost kontroly upravenou prováděcím právním
předpisem snížit, jestliže má za to, že se předmětný ukazatel
nevyskytuje v pitné vodě v hodnotách, které by mohly vést k nedodržení
příslušného hygienického limitu, a lze odůvodněně předpokládat, že
nedojde ke zhoršení jakosti pitné vody; orgán ochrany veřejného zdraví
nesmí v tomto případě vydat opatření na dobu delší než 2 roky a u
zdrojů uvedených v § 3 odst. 2 písm. a) na dobu delší než 3 roky.
(5) Nedodržení nejvyšší mezní hodnoty nebo mezní hodnoty jakéhokoli
ukazatele, stanoveného prováděcím právním předpisem nebo povoleného
nebo určeného podle tohoto zákona příslušným orgánem ochrany veřejného
zdraví, je povinna osoba uvedená v § 3 odst. 2 neprodleně prošetřit,
zjistit jeho příčinu a přijmout účinná nápravná opatření. O těchto
skutečnostech je povinna neprodleně informovat příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví postupuje při šetření
příčiny nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a určení nebo
změně nápravných opatření podle § 82 a 84. Je-li nedodržení nejvyšší
mezní hodnoty nebo mezní hodnoty ukazatelů pitné vody způsobeno
vnitřním vodovodem^6a) nebo jeho údržbou, je osoba uvedená v § 3 odst.
2 povinna informovat o tom odběratele,^6a) popřípadě další osoby v
obdobném postavení, kterým dodává pitnou vodu; v informaci uvede i
možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo odstranilo riziko,
že v dodávané vodě nebudou hygienické limity dodrženy. Jde-li v takovém
případě o stavbu, v níž se voda dodává veřejnosti, mají odběratelé^6a)
a další osoby v obdobném postavení, kterým je dodávána pitná voda, po
obdržení informace podle věty čtvrté povinnost neprodleně prošetřit a
zjistit příčinu nedodržení hodnot ukazatelů jakosti pitné vody a
přijmout účinná nápravná opatření.
(6) Zjistí-li osoba uvedená v § 3 odst. 2 výskyt dalších látek nebo
součástí pitné vody neupravených prováděcím právním předpisem,
neprodleně oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu ochrany veřejného
zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví na základě oznámení osoby nebo z
vlastního podnětu určí hygienický limit pro výskyt takových látek nebo
součástí, jsou-li ve vodě obsaženy v koncentraci nebo množství, které
neohrožuje veřejné zdraví. Osoba uvedená v § 3 odst. 2 je povinna
kontrolovat dodržení hygienického limitu v četnosti stanovené
prováděcím právním předpisem pro výskyt ostatních ukazatelů pitné vody,
neurčí-li příslušný orgán ochrany veřejného zdraví postupem podle věty
druhé jinak.
(7) Na řízení o vydání opatření, kterým se stanoví způsob stanovení
míst odběru vzorků pitné vody, opatření podle odstavce 4 a opatření,
kterým orgán ochrany veřejného zdraví určuje hygienický limit podle
odstavce 6, se nevztahuje správní řád. Proti opatření může osoba
uvedená v § 3 odst. 2 podat do 3 dnů ode dne jeho doručení písemně
námitky. O podaných námitkách rozhoduje nadřízený orgán ochrany
veřejného zdraví. Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat odvolání.
Jsou-li pro to důvody, nadřízený orgán ochrany veřejného zdraví
námitkám vyhoví; jinak námitky zamítne a opatření potvrdí. Náležitosti
návrhů podle odstavců 2 a 4 a náležitosti oznámení podle odstavce 6
upraví prováděcí právní předpis.
§ 5
Výrobky přicházející do přímého styku s pitnou, teplou a surovou vodou,
chemické přípravky, úprava vody a vodárenské technologie
(1) Výrobce nebo dovozce výrobku určeného k přímému styku s pitnou,
teplou nebo surovou vodou6a) při jejich jímání, odběru, dopravě,
úpravě, rozvodu, shromažďování, měření dodávky a dalších obdobných
účelech (dále jen "výrobek přicházející do přímého styku s vodou") a
výrobce nebo dovozce chemického přípravku určeného k úpravě vody na
vodu pitnou nebo teplou jsou povinni zajistit, aby jejich složení a
značení na obale, visačce, v průvodní dokumentaci nebo v návodu k
použití odpovídalo hygienickým požadavkům upraveným prováděcím právním
předpisem. Výrobky, které nevyhovují těmto hygienickým požadavkům,
nesmí distributor^4a) distribuovat. Výrobce nebo dovozce výrobku
přicházejícího do přímého styku s vodou jsou dále povinni zajistit, aby
úprava povrchu výrobku vyhovovala hygienickým požadavkům upraveným
prováděcím právním předpisem.
(2) Výrobce nebo dovozce výrobku přicházejícího do přímého styku s
vodou je povinen před jeho uvedením na trh zajistit u držitele
osvědčení o akreditaci^4a) nebo u držitele autorizace (§ 83c) podle
tohoto zákona a, jde-li o stavební výrobky u osoby autorizované podle
zvláštního právního předpisu,^4a) způsobem upraveným prováděcím právním
předpisem ověření, že nedojde k nežádoucímu ovlivnění pitné nebo teplé
vody; o ověření je povinen mít záznam. Způsob hodnocení tohoto ověření
a způsob a rozsah záznamu o ověření upravuje prováděcí právní předpis.
(3) Výrobce a dovozce musí výrobek přicházející do přímého styku s
vodou a chemický přípravek, které by při nesprávném použití mohly
způsobit zdravotní poškození fyzických osob nebo znehodnotit pitnou,
teplou nebo surovou vodu vždy vybavit návodem k použití, a je-li to
potřebné, i návodem k odstranění následků nesprávného použití. Návod
musí být v českém jazyce, popřípadě v jazyce slovenském.
Distributor^4a) je povinen distribuovat takový výrobek nebo chemický
přípravek spotřebiteli nebo jinému uživateli vždy s návodem k použití,
popřípadě s návodem k odstranění následků nesprávného použití.
(4) Jinak se při hodnocení bezpečnosti výrobku přicházejícího do
přímého styku s vodou, který je podle zvláštního právního předpisu
stavebním výrobkem,^8) postupuje podle zvláštního právního
předpisu.^4a)
(5) Na návrh výrobce nebo dovozce příslušný orgán ochrany veřejného
zdraví rozhoduje o
a) přípustnosti, obsahu, popřípadě migračním limitu látek, které nejsou
upraveny v prováděcím právním předpisu pro výrobky přicházející do
přímého styku s vodou; to neplatí, jde-li o výrobky uvedené v odstavci
4,
b) přípustnosti chemického přípravku určeného k úpravě vody na vodu
pitnou nebo teplou, neupraveného v prováděcím právním předpisu.
(6) Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydá povolení podle
odstavce 5, jestliže navrhovatel prokáže, že nedojde k negativnímu
ovlivnění jakosti pitné nebo teplé vody. Náležitosti žádostí podle
odstavce 5 upraví prováděcí právní předpis.
(7) Osoby uvedené v § 3 odst. 2 mohou při vodárenské úpravě surové
vody6a) používat jen vodárenské technologie upravené prováděcím právním
předpisem a chemické přípravky upravené prováděcím právním předpisem
nebo povolené podle odstavce 5 písm. b).
(8) Na návrh osoby uvedené v § 3 odst. 2 příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví rozhodne o přípustnosti vodárenské technologie
neupravené v prováděcím právním předpisu. Příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví k použití vodárenské technologie povolení vydá,
jestliže navrhovatel prokáže, že vodárenská technologie vede k dodržení
jakosti pitné vody a nedojde k jejímu negativnímu ovlivnění.
Náležitosti návrhu upraví prováděcí právní předpis.
(9) Osoby vyrábějící teplou vodu (§ 3 odst. 3) mohou při úpravě této
vody používat jen chemické přípravky upravené prováděcím právním
předpisem nebo povolené podle odstavce 5 písm. b).
(10) K jímání, odběru, dopravě, úpravě, rozvodu, shromažďování a měření
dodávky surové, pitné a teplé vody a pro obdobné účely mohou osoby
uvedené v § 3 odst. 2 a 3 a odběratelé^6a) používat jen výrobky, které
vyhovují hygienickým požadavkům podle odstavců 1 až 3, odstavce 5 písm.
a) a odstavce 6.
Přírodní a umělá koupaliště a sauny
§ 6
nadpis vypuštěn
(1) V tomto zákoně se rozumí
a) přírodním koupalištěm stavba povolená k účelu koupání nebo nádrž ke
koupání, v nichž je voda ke koupání obměňována řízeným přítokem a
odtokem pitné vody nebo trvalým přítokem a odtokem chemicky
neupravované podzemní nebo povrchové vody^8a) (dále jen "nádrž ke
koupání"), nebo stavba povolená k účelu koupání vybavená systémem
přírodního způsobu čištění vody ke koupání, nebo povrchová voda^8a), ve
které nabízí službu koupání provozovatel,
b) umělým koupalištěm plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro
kojence a batolata, brouzdaliště, ochlazovací bazén sauny.
(2) Za koupaliště podle odstavce 1 se nepovažují lázeňské a léčebné
bazény a voda sloužící k léčebným účelům.
§ 6a
(1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je
povinen zajistit, aby koupající se osoby nebyly vystaveny zdravotním
rizikům plynoucím ze znečištění vody ke koupání, sprchování nebo
ochlazování. Provozovatelem se rozumí osoba, která poskytuje saunování
nebo koupání v přírodním nebo umělém koupališti. Ke splnění povinnosti
podle věty první je provozovatel
a) umělého koupaliště nebo sauny povinen zajistit, aby voda ke koupání,
sprchování nebo ochlazování vyhovovala hygienickým limitům
mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti,
b) přírodního koupaliště povinen monitorovat jakost vody ke koupání
nebo sprchování zajištěním laboratorní kontroly ukazatelů znečištění
podle odstavce 3 písm. a) a c), prováděním vizuální kontroly znečištění
vody ke koupání makroskopickými řasami nebo odpady a hodnocením
znečištění vody ke koupání z hlediska možného ovlivnění zdraví
koupajících se osob; obdobnou povinnost má krajská hygienická stanice v
případě povrchových vod ke koupání uvedených v seznamu podle § 6g odst.
1 písm. a), nemá-li tuto povinnost provozovatel nebo osoba uvedená v §
6d.
(2) Povinnost podle odstavce 1 písm. a) nebo b) při zajištění vody ke
sprchování provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny
nemá, je-li voda ke sprchování dodávána postupem podle § 3 odst. 3.
(3) Znečištěním vody ke koupání nebo ochlazování se rozumí
a) překročení hygienického limitu mikrobiologického ukazatele jakosti
vody ke koupání v přírodním koupališti nebo překročení hygienického
limitu fyzikálního ukazatele vody ke koupání v nádrži ke koupání nebo v
nádrži ke koupání s přírodním způsobem čištění vody,
b) překročení hygienického limitu mikrobiologického, fyzikálního nebo
chemického ukazatele jakosti vody ke koupání v umělém koupališti nebo
ochlazování v sauně,
c) překročení limitní hodnoty ukazatele rozmnožení sinic ve vodě ke
koupání v přírodním koupališti; rozmnožením sinic se rozumí nahromadění
sinic ve formě květu, koberce nebo pěny, nebo
d) výskyt odpadů nebo makroskopických řas v rozsahu, který ovlivňuje
jakost vody ke koupání v přírodním koupališti a představuje riziko pro
zdraví koupajících se osob.
(4) Znečištění vody ke sprchování se posuzuje podle hygienických limitů
ukazatelů jakosti vody ke koupání, jde-li o přírodní nebo umělé
koupaliště, nebo podle hygienických ukazatelů vody k ochlazování,
jde-li o saunu.
(5) Hygienické limity ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém
koupališti a ochlazování v sauně se stanoví jako mezní hodnoty nebo
nejvyšší mezní hodnoty. Mezní hodnotou je hodnota, jejíž překročení
signalizuje nedodržení některého ukazatele nebo hygienického požadavku,
které mohou vést k ohrožení zdraví koupajících se osob. Nejvyšší mezní
hodnotou je hodnota, při jejímž překročení je ohroženo zdraví
koupajících se osob.
(6) Mezní a nejvyšší mezní hodnoty mikrobiologických, fyzikálních a
chemických ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupališti a
ochlazování v sauně, hygienické limity mikrobiologických a fyzikálních
ukazatelů jakosti vody v přírodním koupališti, ukazatele a limitní
hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla
vizuální kontroly znečištění vody a pravidla monitorování jakosti vody
v přírodním koupališti, dále pravidla pro její posuzování, hodnocení a
klasifikaci a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti v
přírodním koupališti upraví prováděcí právní předpis.
§ 6b
(1) Dojde-li ke znečištění vody ke koupání nebo sprchování, je
provozovatel přírodního koupaliště povinen informovat o této
skutečnosti veřejnost, a to po celou dobu trvání znečištění. Informace
musí být umístěna na všech pokladnách u vstupu na koupaliště, a pokud
zde nejsou, v blízkosti koupaliště na viditelném místě, musí být snadno
čitelná, v nesmazatelné formě a nesmí obsahovat jiné údaje než údaje
týkající se znečištění vody.
(2) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je povinen v případě
překročení mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání, sprchování
nebo ochlazování provést kontrolu dodržení požadavků stanovených tímto
zákonem k provozování umělého koupaliště nebo sauny. V případě
překročení nejvyšší mezní hodnoty ukazatele jakosti vody ke koupání,
sprchování nebo ochlazování je povinen provoz nebo oddělitelnou část
provozu umělého koupaliště nebo sauny do doby odstranění závady
zastavit.
(3) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je povinen o zastavení
provozu umělého koupaliště nebo sauny nebo jejich části po dobu trvání
znečištění vody informovat veřejnost; pro provedení a umístění
informace se použije odstavec 1 věta druhá obdobně.
§ 6c
(1) Provozovatel přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny je dále
povinen
a) zajistit u držitele osvědčení o akreditaci vydaného podle zákona o
technických požadavcích na výrobky^8), držitele osvědčení o správné
činnosti laboratoře vydaného podle vodního zákona^8a) nebo u držitele
autorizace vydané podle tohoto zákona (§ 83c) odběr vzorků vody ke
koupání, sprchování nebo ochlazování, včetně dalších a dodatečných
vzorků, a jejich laboratorní kontrolu podle prováděcího právního
předpisu, nestanoví-li tento zákon jinak; pokud jde o vodu ke
sprchování, provozovatel tuto povinnost nemá, je-li voda dodávána
postupem podle § 3 odst. 3,
b) zajistit u osoby uvedené v písmeni a) vystavení protokolu o výsledku
laboratorní kontroly jakosti vody v elektronické podobě,
c) uchovávat protokol o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody po
dobu 5 let ode dne jeho vyhotovení,
d) předat v elektronické podobě protokol o výsledku laboratorní
kontroly jakosti vody příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
e) splnit hygienické požadavky pro členění, vybavení a provoz
přírodního nebo umělého koupaliště nebo sauny,
f) vypracovat provozní řád, ve kterém uvede obchodní firmu nebo název a
sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení a místo
podnikání, jde-li o podnikající fyzickou osobu, identifikační číslo,
bylo-li přiděleno, umístění přírodního nebo umělého koupaliště nebo
sauny, způsob zajištění vody ke sprchování, způsob úpravy vody ke
koupání, sprchování nebo ochlazování, pokud je voda upravována, popis
míst odběru vzorků vody, způsob manipulace s prádlem, pokud je
spotřebiteli půjčováno v rámci služby, způsob očisty prostředí, a v
případě umělých koupališť a saun způsob kontroly dodržování základních
zásad hygienického chování návštěvníků,
g) předložit ke schválení návrh provozního řádu podle písmene f) a jeho
změn příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.
(2) Metody, pravidla, četnost, termíny a rozsah laboratorní kontroly
vody ke koupání, sprchování nebo ochlazování, termíny předání protokolu
o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody, náležitosti, formu a
datové rozhraní elektronického protokolu podle odstavce 1 písm. b),
hygienické požadavky na členění, vybavení a provoz přírodního nebo
umělého koupaliště nebo sauny upraví prováděcí právní předpis.
§ 6d
Osoba, která podle živnostenského zákona^60) ve stavbách nebo
zařízeních, jež jsou na pozemcích využívaných ke koupání osob v
souvislosti s povrchovými vodami nebo vodními plochami vzniklými
těžební činností,
a) provozuje tělovýchovné nebo sportovní zařízení nebo zařízení
sloužící regeneraci nebo rekondici,
b) poskytuje tělovýchovné nebo sportovní služby, nebo
c) provozuje hostinskou činnost, v jejímž rámci jsou poskytovány
ubytovací služby, nebo ubytovací služby v turistických ubytovnách,
kempech, chatových osadách nebo obdobných ubytovacích zařízeních,
a v nabídce svých služeb spotřebiteli nebo v reklamě výslovně nabízí
možnost koupání nebo využívání těchto povrchových vod, má povinnosti
uvedené v § 6a odst. 1 písm. b), § 6b odst. 1 a v § 6c odst. 1 písm. a)
až d).
§ 6e
Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví povolí použití jiné metody
laboratorní kontroly vody, než stanoví prováděcí právní předpis, pokud
navrhovatel prokáže, že získané výsledky jsou rovnocenné výsledkům
získaným pomocí metod a pravidel jejich použití uvedených v prováděcím
právním předpisu. Způsob prokázání rovnocennosti metod a pravidel
stanoví prováděcí právní předpis.
§ 6f
(1) Provozovatel umělého koupaliště nebo sauny je dále povinen
a) při výběru zdroje vody posoudit jeho vydatnost, jakost, možnost jeho
úpravy a provést laboratorní rozbory vody ve zdroji,
b) vodu ke koupání, sprchování nebo ochlazování dezinfikovat,
upravovat, obměňovat a dodržovat hygienické požadavky na recirkulační
systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace,
c) kontrolovat chod úpravny vody včetně dezinfekčního zařízení a
provádět orientační kontrolu jakosti vody ke koupání,
d) dodržovat hygienické požadavky na vlastnosti materiálů vybavení
umělého koupaliště nebo sauny, vlastnosti pomůcek, které přicházejí do
styku s vodou ke koupání, jejich údržbu a ukládání, a jde-li o provoz
bazénu pro kojence a batolata, i hygienické požadavky na oblečení
kojenců a batolat při koupání,
e) monitorovat jakost vody ke koupání v ukazatelích stanovovaných na
místě a charakterizujících provozní zatížení bazénu a účinnost
dezinfekce, a dále provádět kontrolu teploty vody v bazénu a na jejím
základě dodržovat požadavky, které s teplotou vody souvisejí,
f) vyznačit údaje o naměřené teplotě vody ke koupání a teplotě vzduchu
umělého koupaliště a zveřejnit je na viditelném místě v prostoru ke
koupání,
g) dodržovat hygienické požadavky na mikroklimatické podmínky umělého
koupaliště nebo sauny a způsob jejich měření,
h) vést provozní deník a evidenci o výsledcích kontrol a měření
provedených podle písmen c), e) a g) a uchovávat je po dobu 1 roku.
(2) Zjistí-li provozovatel ve vodě ke koupání, sprchování nebo
ochlazování výskyt látky neuvedené v prováděcím právním předpise, která
může ovlivnit veřejné zdraví, je povinen neprodleně podat žádost o
povolení a stanovení podmínek jejího výskytu, nebo provoz umělého
koupaliště nebo sauny nebo jejich části zastavit. V žádosti uvede látku
a její množství nebo koncentraci ve vodě, návrh hygienického limitu,
hodnocení zdravotních rizik výskytu této látky a jejího limitu a
způsob, rozsah a četnost kontroly dodržení navrženého hygienického
limitu. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví výskyt látky
rozhodnutím povolí, pokud navržená koncentrace nebo množství neohrožuje
veřejné zdraví. Nebude-li žadateli povolení vydáno, je povinen
provozování umělého koupaliště nebo sauny zastavit. Zjistí-li příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví na základě nových poznatků a informací,
že látka nebo její koncentrace ovlivňuje veřejné zdraví, povolení z
moci úřední změní nebo odejme.
(3) Hygienické požadavky na vydatnost, jakost, úpravu a laboratorní
rozbor zdroje vody pro umělé koupaliště a sauny, dezinfekci, úpravu,
obměnu a teploty vody ke koupání, hygienické požadavky na recirkulační
systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace, vlastnosti pomůcek a
materiálů vybavení umělého koupaliště a sauny, jejich údržbu a
ukládání, oblečení kojenců a batolat při koupání, mikroklimatické
podmínky umělého koupaliště a sauny a způsob jejich měření upraví
prováděcí právní předpis. Způsob a rozsah kontroly jakosti vody ke
koupání, náležitosti provozního deníku a způsob a rozsah evidence
výsledků kontrol a měření v provozním deníku upraví prováděcí právní
předpis.
§ 6g
(1) Ministerstvo zdravotnictví každoročně do 31. března sestaví ve
spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem
zemědělství seznam, ve kterém uvede
a) přírodní koupaliště provozovaná na povrchových vodách využívaných ke
koupání podle § 6a a další povrchové vody, kde lze očekávat, že se v
nich bude koupat velký počet osob a nebyl pro ně vydán příslušným
orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání nebo trvalé
varování před koupáním (dále jen "další povrchové vody ke koupání"),
vyjma nádrží ke koupání a nádrží ke koupání s přírodním způsobem
čištění vody; přírodní koupaliště provozovaná na povrchových vodách
podle § 6a se do této části seznamu zařadí jen v případě, že lze u nich
očekávat, že se v nich bude koupat velký počet osob a nebyl pro ně
vydán příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví trvalý zákaz koupání
nebo trvalé varování před koupáním; velký počet osob se posuzuje s
ohledem na hustotu osídlení, infrastrukturu, lokální význam koupacího
místa a opatření přijatá na podporu koupání,
b) ostatní přírodní koupaliště místního významu, využívaná ke koupání
podle § 6a, vyjma nádrží ke koupání a nádrží ke koupání s přírodním
způsobem čištění vody,
c) koupací sezónu.
(2) Koupací sezónou jednotlivých přírodních koupališť se rozumí
zpravidla období od 30. května do 1. září nebo období, během něhož lze
očekávat velký počet koupajících se osob.
(3) Seznam podle odstavce 1 zpřístupní Ministerstvo zdravotnictví na
dobu 10 kalendářních dnů na své úřední desce a úředních deskách
krajských hygienických stanic a jejich územních pracovišť veřejnosti k
připomínkám; za den, od kterého počíná plynout tato doba, se považuje
den, ve kterém byl seznam vyvěšen nejpozději. Seznam upravený na
základě vyhodnocení uplatněných připomínek uveřejní Ministerstvo
zdravotnictví na úřední desce ve svém sídle, na úředních deskách v
sídle krajských hygienických stanic a na Portálu veřejné správy.
Ministerstvo životního prostředí předloží seznam vod ke koupání podle
odstavce 1 písm. a) každoročně před zahájením koupací sezóny Evropské
komisi s uvedením důvodů jeho změn, pokud k nim došlo oproti
předchozímu roku.
(4) Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem
zdravotnictví dále předloží Evropské komisi do 31. prosince
kalendářního roku za uplynulou koupací sezónu zprávu o výsledcích
monitorování a posouzení jakosti povrchových vod uvedených v seznamu
podle odstavce 1 písm. a) spolu s informací o pozastavení
monitorovacího kalendáře a jeho důvodech a s popisem významných
opatření, která byla podle tohoto zákona a vodního zákona^8a) přijata
příslušnými správními úřady k řízení jakosti vody ke koupání.
(5) Ministerstvo zdravotnictví dále informuje Evropskou komisi o
povolení podle § 6e k provedení mikrobiologického rozboru vod ke
koupání uvedených v seznamu podle odstavce 1 písm. a) včetně hodnocení
rovnocennosti metodám a pravidlům stanoveným prováděcím právním
předpisem.
DÍL 2
Podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých,
podmínky vnitřního prostředí stavby a hygienické požadavky na venkovní
hrací plochy pro hry dětí
§ 7
Hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních a
školských zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro
děti vyžadující okamžitou pomoc
(1) Školy a školská zařízení^9) zapsaná do školského rejstříku^10), s
výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků,
školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále
zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující
okamžitou pomoc^10a) (dále jen "zařízení pro výchovu a vzdělávání")
jsou povinny zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené
prováděcím právním předpisem na prostorové podmínky, vybavení, provoz,
osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid
a nakládání s prádlem. Povinnost uvedenou ve větě první má i osoba
provozující živnost péče o dítě do 3 let věku v denním režimu a osoba
provozující živnost výchova a mimoškolní vzdělávání, je-li živnost
provozována v provozovně.
(2) Režim dne zohledňující věkové a fyzické zvláštnosti dětí a
mladistvých, podmínky jejich pohybové výchovy a otužování, podmínky
odborného výcviku a učební praxe, režim stravování včetně pitného
režimu upraví zařízení pro výchovu a vzdělávání v provozním řádu.
(3) K předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění je zařízení pro
výchovu a vzdělávání povinno zajistit oddělení dítěte nebo mladistvého,
kteří vykazují známky akutního onemocnění, od ostatních dětí a
mladistvých a zajistit pro ně dohled zletilé fyzické osoby.
§ 8
Zotavovací akce
(1) Zotavovací akcí je organizovaný pobyt 30 a více dětí ve věku do 15
let na dobu delší než 5 dnů, jehož účelem je posílit zdraví dětí,
zvýšit jejich tělesnou zdatnost, popřípadě i získat specifické znalosti
nebo dovednosti.
(2) Osoba, která přijala děti na zotavovací akci (dále jen "pořádající
osoba"), je povinna zajistit její umístění, zásobování vodou a
odstraňování odpadků a splaškových vod v souladu s hygienickými
požadavky upravenými prováděcím právním předpisem. Pořádající osoba je
dále povinna dodržet hygienické požadavky na prostorové a funkční
členění staveb a zařízení, jejich vybavení a osvětlení, ubytování,
úklid, stravování a režim dne, které upraví prováděcí právní předpis.
Prováděcí právní předpis stanoví, které potraviny nesmí pořádající
osoba na zotavovací akci podávat ani používat k přípravě pokrmů, ledaže
budou splněny podmínky upravené tímto prováděcím právním předpisem.
(3) Pořádající osoba je povinna jeden měsíc před zahájením zotavovací
akce ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví
a) termín a místo jejího konání,
b) počet dětí zúčastněných na zotavovací akci,
c) způsob jejího zabezpečení pitnou vodou a
d) způsob zajištění stravování účastníků zotavovací akce.
(4) Jako součást ohlášení podle odstavce 3 předloží pořádající osoba v
případě, že pitná voda není zabezpečena osobami uvedenými v § 3 odst.
2, protokol o kráceném rozboru jakosti pitné vody. Rozsah kráceného
rozboru jakosti pitné vody stanoví prováděcí právní předpis. Protokol
nesmí být starší než 3 měsíce.
§ 9
Podmínky účasti dětí ve škole v přírodě a na zotavovací akci
(1) Mateřská škola a základní škola může na školu v přírodě vyslat jen
dítě, které
a) je zdravotně způsobilé k účasti na ní a podrobilo se stanoveným
pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že
se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci,
b) nejeví známky akutního onemocnění (například horečky nebo průjmu), a
c) ve 14 kalendářních dnech před odjezdem do školy v přírodě nepřišlo
do styku s fyzickou osobou nemocnou infekčním onemocněním nebo
podezřelou z nákazy ani mu není nařízeno karanténní opatření.
(2) Pořádající osoba může na zotavovací akci přijmout jen dítě, které
splňuje požadavky stanovené v odstavci 1.
(3) Zdravotní způsobilost dítěte pro účast na škole v přírodě nebo
zotavovací akci posuzuje a posudek vydává registrující poskytovatel
zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost^11).
Tento poskytovatel zdravotních služeb v posudku dále uvede, zda se dítě
podrobilo stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti
nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou
kontraindikaci. Vzor posudku upraví prováděcí právní předpis. Posudek o
zdravotní způsobilosti dítěte má platnost po dobu jednoho roku od data
vystavení, pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní
způsobilosti dítěte. Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) a c)
potvrzuje v písemném prohlášení zákonný zástupce dítěte;^12) toto
potvrzení nesmí být starší než jeden den. Posudek o zdravotní
způsobilosti dítěte a písemné prohlášení předá zákonný zástupce
pořádající osobě, vysílající základní škole nebo mateřské škole pro
účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a f).
(4) Mateřská a základní škola, které vysílají děti na školu v přírodě,
jsou povinny ohlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví jeden
měsíc před jejím zahájením údaje v rozsahu podle § 8 odst. 3 a
poskytnout mu doklad podle § 8 odst. 4.
§ 10
Podmínky účasti fyzických osob činných při škole v přírodě a zotavovací
akci
(1) Fyzické osoby činné při škole v přírodě nebo zotavovací akci jako
dozor nebo zdravotník musejí být k této činnosti zdravotně způsobilé.
(2) Zdravotní způsobilost posuzuje a posudek vydává registrující
poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické
lékařství^11) Tento posudek má platnost jeden rok od data vystavení,
pokud během této doby nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti fyzické
osoby. Posudek o zdravotní způsobilosti předají fyzické osoby činné při
škole v přírodě nebo zotavovací akci, s výjimkou pedagogických^13) a
zdravotnických pracovníků,^14) vysílající mateřské škole, základní
škole nebo pořádající osobě pro účely podle § 11 odst. 1 písm. b) a f).
(3) Fyzické osoby činné při stravování musí splňovat požadavky
stanovené pro výkon činností epidemiologicky závažných (v § 19 odst. 2
a odst. 3 větě první). Při prověřování znalostí nutných k ochraně
veřejného zdraví postupuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví
podle § 19 odst. 3.
§ 11
Povinnost základní a mateřské školy, které vysílají děti na školu v
přírodě, a pořádající osoby
1) Základní nebo mateřská škola, které vysílají děti na školu v
přírodě, a pořádající osoba jsou povinny zajistit
a) základní péči o zdraví všech účastníků po dobu konání zotavovací
akce nebo školy v přírodě, kontrolu dodržování hygienických požadavků
stanovených tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a kontrolu
dodržování zásad osobní hygieny fyzickými osobami uvedenými v § 10
odst. 3 způsobilou fyzickou osobou (zdravotníkem); za způsobilou se pro
účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která má alespoň úplné
střední odborné vzdělání v oborech všeobecná sestra, dětská sestra nebo
porodní asistentka, fyzická osoba, která absolvovala kurs první pomoci
se zaměřením na zdravotnickou činnost při škole v přírodě nebo
zotavovací akci, a student lékařství po ukončení třetího ročníku; náplň
kursu první pomoci upraví prováděcí právní předpis,
b) účast pouze fyzických osob, které splňují podmínky stanovené v § 10;
účast zdravotníka při kontrole zdravotních průkazů fyzických osob
uvedených v § 10 odst. 3, při převzetí posudků a prohlášení podle § 9
odst. 3 a § 10 odst. 2, při sestavování jídelníčku a režimu dne;
dosažitelnost zdravotníka 24 hodin denně po celou dobu konání
zotavovací akce nebo školy v přírodě; pořízení výpisu z posudků o
zdravotní způsobilosti (§ 9 odst. 3 a § 10 odst. 2) zdravotníkem; ve
výpisu zdravotník uvede závěr posudku a který poskytovatel zdravotních
služeb posudek vydal,
c) vrácení posudků o zdravotní způsobilosti po ukončení školy v přírodě
nebo zotavovací akce zákonným zástupcům dětí a fyzickým osobám činným
při škole v přírodě nebo zotavovací akci,
d) vybavení lékárničky pro školu v přírodě nebo zotavovací akci podle
druhu akce; nejmenší obsah lékárničky pro školy v přírodě a zotavovací
akce upraví prováděcí právní předpis,
e) péči praktického lékaře dostupného z místa konání školy v přírodě
nebo zotavovací akce, s výjimkou putovní zotavovací akce,
f) vedení zdravotnického deníku a seznamu účastníků, prohlášení podle §
9 odst. 3 věty páté, výpisů z posudků o zdravotní způsobilosti dětí a
fyzických osob činných při škole v přírodě nebo zotavovací akci a
následné uchovávání těchto dokumentů po dobu 6 měsíců od skončení školy
v přírodě nebo zotavovací akce,
g) informovanost osoby, která má dítě v péči, o zdravotních potížích,
které dítě v průběhu školy v přírodě nebo zotavovací akce prodělalo, a
o případném kontaktu s infekcí.
(2) Pořádající osoba je dále povinna zajistit instruktáž všech
fyzických osob činných na zotavovací akci, s výjimkou zdravotníka, o
hygienických požadavcích na tyto akce a o předcházení vzniku a šíření
infekčních onemocnění a jiných poškození zdraví včetně základů první
pomoci, pokud se takové instruktáže dosud nezúčastnily.
§ 11a
Za zotavovací akci se považuje i výchovně rekreační tábor pro
d<
